Piatok 14. augusta. Meniny má Mojmír

Inflační oběti minulé peněžní politiky

Makroekonomika 10.07.2020 | 09:20 0 Komentárov

Má být oslabován kurz koruny? Fandit vyšší inflaci? Nebránit deflaci? Existuje a existoval nejeden spor o měnovou politiku. Má centrální banka řešit problémy, které spadají do kompetencí vlády? Má financovat vládní dluhy? Je moudré používat nekonvenční nástroje, se kterými se pojí inflační a jiná rizika?

Hledat ve Slovníku nejužívanějších národohospodářských a obchodních pojmů z roku 1938 definici toho, co je „centrální banka“ představuje marné snažení. Vyskytuje se zde ovšem pojem „cedulová banka“ – akciová společnost, která má „starati se o to, aby výdejem bankovek se dostalo obchodu a průmyslu tolik peněz, kolik potřebují, ale aby se tím neměnila kupní síla peněžní jednotky“ (Vlček, 1938).

Víra v zlaté a hospodářské krytí měny

Ano, v době před sto lety se rodila vize, aby československá koruna fungovala v režimu zlaté měny. V bilanci centrální banky se hrálo o to, aby tato byla schopna vyměnit bankovky za zlato. Pro to, aby centrální banka dostála svým závazkům má „(1) stálou zásobu zlata, (2) kupuje od čsl. obchodníků takové směnky (devisy) a jiné pohledávky, které mají naši vývozci u obchodníků se zlatou měnou,“ zdokumentoval dobové postupy financování z měšce centrální banky Josef Vlček. V roce 1934 bylo nařízeno zlaté krytí bankovek nejméně 25 % jejich oběhu.

Celý článok si môžete prečítať na investujeme.cz.

Tagy inflácia

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial