Stvrtok 13. decembra. Meniny má Lucia

Kolik platíme za přeregulaci?

Přeregulace finančních služeb v Evropské unii je dobře známou skutečností i mezi byrokraty v Bruselu. Klíčovým rysem všech těchto MiFID, IDD nebo GDPR směrnic však není devastující účinek na samotné (malé a středně velké) podniky, ale jejich škodlivé náklady pro zákazníka. A právě zde je naděje.

Naděje, že neurvalé regulační hnutí bude zastaveno a obráceno na ústup – muži a ženami v ulicích, pokud se tento cirkus pro ně stane příliš nákladný. Kolik tedy skutečně stojí regulace a kde leží bod zlomu?

Za prvé tu jsou explicitní náklady. Přímá výše peněžních prostředků, které musí například váš správce aktiv zaplatit za nové compliance pracovníky, faktury právníkům a papírování. Tyto náklady často regulátoři záměrně podceňují. Tak, jak tomu bylo i v případě české transpozice směrnice IDD, v níž se tvrdilo, že „dodatečné náklady jsou plně přiměřené ve vztahu k příjmům v odvětví”. Připomínám, že toto tvrzení souvisí se zákonem, který má devadesát nových paragrafů (!). Ale vy, vážený zákazníku, byste se neměl nechat těmito komentáři oklamat – protože nakonec všechny tyto náklady, které budou přeneseny do vašich poplatků a plateb, zaplatíte vy.

Potom tu jsou implicitní náklady. Méně viditelné, nehmatatelné „platby“ související s pokřivením trhu způsobeném (pře)regulací. Snad nejdůležitější příklad za všechny: se zvyšujícími se překážkami v odvětví a narůstajícími fixními náklady kvůli novým zkouškám, pravidlům jednání atd., budou malé a středně velké podniky pomalu vytlačeny z trhu. To není sci-fi, jak to již ukazuje post-apokalypsa MiFID II na německém trhu. Co udělají zbývající hráči na trhu potom, co zmizí jejich menší konkurenti? Ano, zvýší ceny a marže. Opět to bude znamenat vyšší náklady a ztrátu peněz. Vašich peněz.

Celý článok si môžete prečítať na investujeme.cz.

Tagy regulácia

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *